Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

„Teorie a praxe ICT v lektorování“ aneb co by měl lektor vědět při používání moderních ICT zařízení

Logolink OP VK

„Teorie a praxe ICT v lektorování“ aneb co by měl lektor vědět při používání moderních ICT zařízení

 

Informační a komunikační technologie (ICT) se staly nedílnou součástí moderní společnosti a ovlivnily řadu oblastí lidské činnosti včetně vzdělávání. Další vzdělávání se s ICT postupně seznamuje a do praxe je zavádí jen pozvolně. Potenciál ICT obohatit a zatraktivnit výuku je přitom obrovský a nástup ICT představuje významnou kvalitativní změnu celého vzdělávacího procesu. Proto je žádoucí vzdělávat lektory dalšího vzdělávání ve správném používání moderních ICT zařízení ve výuce, stimulovat jejich využívání v lektorské činnosti a přispět tím ke zkvalitnění nabídky dalšího vzdělávání v ČR.

Na následujících řádcích se dočtete více o projektu „Tvorba metodik pro využití soudobých ICT trendů v dalším vzdělávání“, který na zmíněné trendy reaguje. Pokud Vás zajímá, co by měl lektor vědět při používání moderních ICT zařízení, čtěte dále. 

 

Představení projektu

Společnost FM Consulting s.r.o. realizuje projekt „Tvorba metodik pro využití soudobých ICT trendů v dalším vzdělávání“, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Projekt běží od listopadu 2012 do října 2014 v Karlovarském kraji. Cílem projektu je vytvořit sadu 4 metodických příruček, které poskytnou lektorům dalšího vzdělávání informace a návody, jak správně používat nejnovější ICT zařízení (jako je interaktivní tabule, interaktivní výukový program, netbooky, tablety) a v této oblasti proškolit cílovou skupinu lektorů z Karlovarského kraje.

Zpětná vazba

Lektoři z cílové skupiny poskytují cennou zpětnou vazbu k vytvářeným metodický příručkám. V rámci pilotního ověření je připomínkují z hlediska srozumitelnosti, názornosti, grafického zpracování a vnáší vlastní návrhy nových témat, která by podle nich příručky měly pokrývat. Tato zpětná vazba umožní celou sadu metodických příruček upravit tak, aby vyhovovaly konkrétním potřebám lektorů. Celá sada příruček bude totiž určena všem lektorům, nejen cílové skupině z Karlovarského kraje.

 

Teorie a praxe ICT v lektorování

V průběhu projektu budou vytvořeny celkem 4 metodické příručky, které dohromady tvoří unikátní metodickou sadu a oporu pro lektory. První příručka nazvaná „Teorie a praxe ICT v lektorování“ představuje úvod do tématu, následovat budou příručky zaměřené na využití konkrétních ICT zařízení (interaktivní tabule, interaktivní výukový program, netbooky a tablety.)

Na následujících řádcích se dozvíte podrobnosti o první příručce a jejím pilotním ověření lektory z Karlovarského kraje. Příručku zpracoval přední český odborník na uplatnění ICT ve vzdělávání doc. PaedDr. Ludvík Eger, CSc.

 

Vývoj a uplatnění ICT v dalším vzdělávání v minulosti a současnosti

První kapitola metodické příručky vytváří úvod do problematiky, popisuje změny ve vývoji technologií a jak se např. vývoj internetu a s ním spojených technologií (Wikipedie, Skype, Youtube, Facebook a další sociální sítě) promítá do vzdělávacího procesu a do toho, jak se lidé učí.

Úvod do problematiky nutně obnáší i vysvětlení pojmu e-learning a jak se vyvíjel a vyvíjí. Lektoři by měli při výuce zvážit využití nových forem distribuce e-learningu (např. Wiki, blogy, webináře, webcasty, podcasty atd.) a vždy brát v úvahu jejich výhody a nevýhody.

Jak bylo zmíněno dříve, lektoři se během seminářů aktivně zapojovali do diskuze a k úvodnímu tématu např. připomněli, že mezi nové formy využití ICT ve vzdělávání patří i tzv. digital game-based learning. Jeho podstatou je využívání her ve výuce, vytváření simulovaných situací a hraní rolí. Nejvyšším stupněm pak jsou strategické hry s bohatým využitím multimédií.  

Nejdůležitějším závěrem úvodní kapitoly je, že „využívání ICT se stalo již běžnou součástí vzdělávání a celoživotního učení a nebude tomu již nikdy jinak!“ 

 

Současná teoretická východiska využití ICT v dalším vzdělávání.

Druhá kapitola navazuje na první kapitolu a opět se vrací k pojmu e-learning (v nejjednodušší definici vzdělávání spojené s ICT), zdůrazňuje ale, že je vždy důležité se soustředit na samotný vzdělávací proces a ne jen na technologie. Za základní východisko pro využití ICT ve vzdělávání jsou proto považovány teorie učení.

Autor vysvětluje 3 základní teorie učení: behaviorismus, konstruktivismus a konektivismus a ke každé uvádí praktické příklady využití a výhody a nevýhody. Následují náměty k propojení teoretických přístupů při přípravě vzdělávacích kurzů a vysvětlení, proč je tento mix efektivní. Smyslem kapitoly je lektory upozornit, že pokud chtějí co nejefektivněji vyučovat, musí zvažovat, jak se lidé učí.

 

Kompetence lektorů a multimediální výuka

Téma o kompetenci lektorů je uvedeno vymezením různých typů lektorů (lektoři podnikatelé, zaměstnanci, dobrovolníci atd.), protože jednoznačná definice lektora v ČR neexistuje a počet lektorů je možné jen odhadovat.

Důležité jsou i další role lektora, které upřesňují jeho činnost, může jít např. o instruktora, konzultanta, kouče, moderátora, trenéra či tutora - ten je nejdůležitější ve vztahu k e-learningu (neboť je zprostředkovatelem distančního studia a hodnotitelem průběžných výsledků).

Autor zdůrazňuje roli lektora v celoživotním vzdělávání, nejprve představuje jeho kompetence v obecném pohledu (odborné, metodické, rétorické a komunikační kompetence a osobní vlastnosti) a následně kompetence ve vztahu k využívání ICT ve výuce.

V části o multimediální výchově je zdůrazněno, že mediální výchova zdaleka není aktuálním tématem jen pro mladou generaci (což se již promítlo zavedením mediální výchovy do škol), ale je potřebná i pro střední a starší generaci a představuje tak výzvu i pro lektory dalšího vzdělávání.

Při zvažování kompetentnosti lektora v oblasti mediální výuky je nutno vycházet z jeho mediální gramotnosti. Je třeba přiznat, že řada zejména starších lektorů neprošla alespoň nějakým stupněm mediální výchovy a současně zvážit, jak rychlý je rozvoj technologií a prostředků pro multimediální obsahy v posledních letech. Mediální výchova se tak stává jednou z výzev a příležitostí pro celoživotní učení.

 

Výhody a nevýhody ICT ve vzdělávání

Kapitola přináší přehled výhod a nevýhod e-learningu z pohledu účastníka, lektora a organizace. Tyto tři pohledy jsou důležité při přípravě kurzů, lektor by měl vždy zvažovat výhody a nevýhody konkrétního řešení z hlediska pohledu tří hlavních aktérů: účastníků (studentů), učitelů (lektorů, tutorů atd.) a organizace (škola, podnik atd.).

Pro ilustraci je možno uvést zjevné výhody e-learningu (např. možnost poskytovat vzdělávání kdykoli, kdekoli a odkuliv nebo snadné přizpůsobení obsahu studujícím) a některé z jeho nevýhod při vzdělávání dospělých (omezený kontakt s ostatními účastníky, nevhodnost pro některé studující z hlediska stylů učení – např. pro sluchové a pohybové typy studujících; odmítání e-learningu staršími lidmy atd.).

Lektor může při koncepci e-learningu jmenované nevýhody zohlednit (např. pokud použije blended learning, neboli kombinaci e-learningu s prezenčními formami výuky), zejména by se měl opět soustředit na vzdělávací proces jako takový a řídít se didaktickými zásadami pro jeho správné vedení. V případě využití ICT ve vzdělávání je nutno respektovat např. didaktické zásady individuálního přístupu, spojení teorie s praxí, názornosti nebo soustavnosti a přiměřenosti.

Součástí pilotního ověření metodiky byla i řízená diskuze na téma využití a výhod a nevýhod ICT ve vzdělávání. Lektoři si vyměnili zkušenosti v řadě oblastí (práce s didaktickými prostředky, e‑learning, dotace na zavádění e-learningu, technická řešení – např. srovnání learning management systémů a cloud systémů; práce s cílovou skupinou, mezigenerační učení, příprava testů atd.).  

 

Efektivita ICT a další vzdělávání

Při posuzování efektivity ICT v dalším vzdělávání autor vychází ze čtyř základních komponent vzdělávacího procesu, mezi které patří obsah, učitel, žák a didaktické prostředky. Na příkladu výukového videa (které je dnes pro lektora poměrně snadné vytvořit, případně použít již hotové např. z YouTube) ilustruje možnosti využití didaktických pomůcek při výuce.

Autor dále vyjmenovává příklady situací, kdy je využití ICT ve výuce neefektivní a jaká jsou s ním spojená rizika. Jako příklad může sloužit nízká vstupní úroveň ICT znalostí účastníků nebo výpadek elektřiny.

Na žádost lektorů jsme při pilotním ověření zařadili i praktický nácvik práce s aplikacemi, které mohou lektorům usnadnit život a obohatit jejich lektorskou činnost. Autor lektory seznámil např. s prezentačním software Prezi a nástrojem pro tvorbu e-learningu WBTExpress.

 

ICT v rovných příležitostech a pro udržitelný rozvoj

Poslední kapitola příručky čtenáře stručně uvádí do tématu využívání ICT pro podporu rovných příležitostí a zmiňuje vztah ICT k trvale udržitelnému rozvoji.

Autor pojal téma využívání ICT pro podporu rovných příležitostí jako přehled praktických příkladů vzdělávání sociálně a jinak znevýhodněných skupin (podpora žen, starší pracovníci a senioři, absolventi, vězni a lidé po výkonu trestu a lidé se zdravotním, zejména tělesným postižením).

K trvale udržitelnému rozvoji přispějeme např. již při návrhu ICT produktů (energeticky úsporné přístroje, recyklace komponent atd.); lektoři zajímající se o Green ICT musí nutně sami zvažovat, jak k naplňování zelených strategií mohou přispět v konkrétních podmínkách i při realizaci vzdělávacího procesu s využitím ICT.

 

Dodatek: Autorské právo a zdroje z internetu

Na závěr publikace autor zařadil dodatek k autorským právům. Dodatek zařadil na základě zpětné vazby cílové skupiny lektorů z Karlovarského kraje, kteří se zúčastnili pilotního ověření metodiky. Autor v dodatku teoreticky představuje problematiku autorských práv a uvádí praktické příklady, jak správně citovat a užívat díla v souladu s autorskými právy.

 

Budoucí projektové aktivity

V současné době pracuje PaedDr. Jana Vejvodová, CSc. na druhé metodické příručce „Standardy využívání interaktivní tabule při lektorování.“ Tato prakticky zaměřená příručka bude pilotně ověřena v říjnu 2013 cílovou skupinou lektorů z Karlovarského kraje.

 

Použité zdroje

EGER, L. Teorie a praxe ICT v lektorování. 2013
Výstupy pilotního ověření – seminářů 29. 5. a 12. 6. 2013 v Karlových Varech

 

Kontakty

Pokud Vás projekt a jeho výstupy zaujaly, neváhejte nás kontaktovat. Aktuální informace o projektu naleznete také na webu http://vzdelavani.fmconsulting.cz/

Za realizační tým projektu:
Ing. Jan Vaňkát, manažer projektu
jan.vankat@fmconsulting.cz
+420 774 455 215

 

Od 1. 8. 2013 se obracejte na novou manažerku projektu Mgr. Martinu Černíkovou
martina.cernikova@fmconsulting.cz
+420 774 455 215

 

 


Lektoři z Karlovarského kraje se seznámili s „Teorií a praxí ICT v lektorování“

Logolink OP VK

 

Tisková zpráva                                                                                                                                    Praha 13. 6. 2013


 Lektoři z Karlovarského kraje se seznámili s „Teorií a praxí ICT v lektorování“

V rámci projektu „Tvorba metodik pro využití soudobých ICT trendů v dalším vzdělávání“ spolufinancovaného Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky proběhlo pilotní ověření první ze čtyř postupně vytvářených metodických příruček, které pomohou lektorům dalšího vzdělávání správně zacházet s nejnovějšími ICT zařízeními. Vybraní lektoři z Karlovarského kraje, které jsme zařadili do cílové skupiny projektu, budou v této oblasti rovněž proškoleni.

První metodická příručka „Teorie a praxe ICT v lektorování“, kterou zpracoval přední český odborník na uplatnění ICT (informačních a komunikačních technologií) ve vzdělávání doc. PaedDr. Ludvík Eger, CSc., poskytne lektorům nezbytný teoretický základ pro efektivní zacházení s ICT zařízeními (jako je např. interaktivní tabule či tablety) ve výuce.

29. 5. se v Karlových Varech konal seminář, během kterého doc. Eger vycházel z první metodické příručky a seznámil cílovou skupinu lektorů z Karlovarského kraje s tématy jako je vývoj ICT a nástup e-learningu, základní formy e-learningu, teorie učení a diskuse k jejich aplikaci v e-learningu, efektivita využívání ICT ve vzdělávání nebo ICT a aktuální témata ve vzdělávání dospělých a současné trendy. Seminář doc. Eger doplnil o praktické ukázky, příklady a diskusi k tématu.

Lektoři nám dále poskytli cennou zpětnou vazbu k vytvořené metodické příručce – připomínkovali ji z hlediska srozumitelnosti, názornosti, grafického zpracování či vnášeli návrhy nových témat, která podle nich spadají do nezbytného teoretického základu pro správnou práci s ICT zařízeními. Tato zpětná vazba nám umožní celou sadu metodických příruček upravit tak, aby vyhovovaly konkrétním potřebám lektorů. Celá sada příruček bude totiž zpřístupněna všem lektorům, nejen cílové skupině z Karlovarského kraje.

Na seminář 29. 5. navázal seminář 12. 6., kde jsme lektorům prezentovali upravenou verzi metodické příručky. Doc. Eger lektory provedl zbývajícím teoretickými tématy (didaktické prostředky, lektor a ICT) a na přání lektorů jsme také zařadili praktický nácvik práce s programy, které jim usnadní a obohatí lektorskou činnost (prezentační software Prezi a software pro tvorbu e-learningu WBTExpress). Seminář byl opět doplněn o diskusi k tématu a výměnu praktických zkušeností.

Další příručky a z nich vycházející semináře a praktická proškolení (práce s interaktivní tabulí, interaktivním výukovým programem či tablety) se budou konat v průběhu roku 2013 a 2014. Nejbližší semináře proběhnou v říjnu a budou zaměřeny na proškolení ve správném zacházení s interaktivní tabulí.

 

Za realizační tým: Ing. Jan Vaňkát, FM Consulting s.r.o. V případě jakýchkoli dotazů ohledně projektu či jeho výstupů se na nás neváhejte obrátit. Kontaktní email: jan.vankat@fmconsulting.cz a telefon: +420 774 455 215.
Navštivte také web projektu: http://vzdelavani.fmconsulting.cz/